Typomag

Povel “za” Gi zařadí za mě, terén čtu já, a jedeme jako jeden celek. Uleví to nohám a celkově mi to zjistí krok směrem dolu po kořenech a kamenech a nebojim se to pak paradoxně tolik pustit. V mírnym seběhu, kde terén neni tak technickej ji zase pustim, ať mi krok natáhne. Stehna jsou při něm ale v jednom ohni 🔥Na Ještědu nám to v sobotu zafungovalo perfektně – Gi už po těch 7 startech tam prostě ví 🥹👏🏻 Canicross je pri nás už jen taková společná vzácnost. O to víc mě dojímá, jak je v tom postroji jistá a bystrá.

Březen běžecky: 408 km 🏃🏼‍♀️
Celkem: 517 km / 6254 m ⛰️

A ne, tohle není apríl.

Upřímně jsem si nemyslela,
že se někdy dostanu na 400+ km za měsíc 🥹👀

Ale přípravy na LHUT jedou naplno,
tak pomalu zvedám objemy,
přidávám kopce a občas i intervaly…
když to tělo dovolí.

Většina kilometrů zase s kočárem.
Long runy o víkendu už jen moje 🫶🏼

Ne všechno bylo lehký.
Ale všechno to dává smysl.

Nevím, jestli tyhle recap posty někoho motivujou.
Ale jestli to nakopne aspoň jednoho člověka,
tak to za to stojí.

neni to jenom o běhu, ale o všem tom kolem a konzistenci v tom všem. 🙌🏼🥲

Únor běžecky: 275 km 🏃🏼‍♀️
zbytek chodecky a trochu lyžařsky ⛷️
Objem potěší.
Ale to hlavní se u mě děje jinde.
Zaregistrovala jsem se na LHUT a tam nerozhoduje tempo,
ale schopnost běžet dlouho ekonomicky.
Co nejníž. Co nejklidněji.
Už dávno nekoukám na pace.
Řídím se tepovkou a zónami ze zátěžového testu.
Většina kilometrů je pomalá. Opravdu pomalá.
Recovery běhy hlídám přísně.
Protože adaptace se děje v klidu, ne v heroických výkonech.
Jestli mám jako hobík něco předat, tak tohle:
– buduj základ v nízké intenzitě
– hlídej si srdce, ne ego
– jez a spi tak, jako chceš závodit
– regenerace není slabost, ale strategie
Rychlost přijde.
Ale vytrvalost se staví trpělivostí.
Tak běhejte. Smysluplně. Skol! 🤟🏼