ANN.N - Shoes

Nike Blazer Mid '77 EMB

Tak a je to tady. Jsme oficiálně cyklistická rodina. Bránila jsem se tomu 20 let. Ani nevím, kde se ve mně ta nechuť ke kolu vzala. Vyrůstala jsem v nekonečně dlouhé vesnici s kamarády na druhém konci, takže kolo bylo celé dětství nutností. Po přestěhování do města jsem jezdit přestala a už nezačala.
Za dětskými odrážedly bylo snažší běhat, ale na kolech už ty naše cyklisty nedoženu. Muž mi tedy nechal seřídit poděděné kolo a dnes přišel den D. Vyjeli na rodinnou projížďku (,,něco na pohodu, aby to máma ujela“).
Kluci do poslední chvíle nevěřili, že to fakt umím a nespadnu. Nespadla a vlastně to vůbec nebylo tak blbý. Bylo super!

Na rozdíl od pěších výletů nikdo neremcal. Vlastně nikdo ani moc nemluvil a jestli jo, tak jsem to neslyšela. Jen jsme si tak spokojeně šlapali po rovince kolem jezera a kochali se výhledy. Úplný balzám.
Už jsem skoro nevěřila, že najdeme společnou rodinnou aktivitu, kterou nikdo nebojkotuje 🙏

Výjimečně trochu prskám já, protože mě teda ukrutně bolí zadek! To k tomu patří? Už si nevzpomínám. Au.

A protože jsem se chtěla podělit o nadšení z výletu, ale neudělala jsem jedinou fotku, tak sem dám aspoň tyhle Nike, ze kterých jsem nadšená taky 😁

Jak já se těším zítra do dílny, na svoji měkoučkou vypolstrovanou židli!
Cyklistice zdar ❤️🚴‍♀️