Danegeld - Reenactment group

Práva žen ve Skandinávii druhé poloviny 10. století byly v porovnání se zbytkem Evropy velmi nadstandartní. Nemohli sice ovlivnit výběr svého budoucího partnera, nicméně pokud manželství nefungovalo, měli možnost požádat o rozvod. Dělo se tak zejména v případě náhlé chudoby nebo opakovaného násilí ze strany manžela. Pokud byl muž delší dobu mimo domácnost, přecházela na ženu povinnost starat se o farmu a zajistit tak přežití rodiny. Přesáhl-li tento čas tři roky, vznikalo kvůli životu v osamění právo na vzdálený rozvod. Manželky měli stejně jako muži možnost podnikat prodejem svých výrobků, tím přispívat do rodinného jmění a zároveň si mezi ostatními obyvateli budovat svou vlastní pověst a postavení.

Svobodnému muži se v druhé polovině 10. století nabízela celá řada povolání. Mohl se stát námořníkem, obchodníkem, farmářem nebo jako v tomto případě lovcem.
Lov patřil v tehdejší době ke klíčovým zdrojům nejen potravy, ale i kožešin, paroží, tuku a dalších užitečných surovin pro celou společnost. Ať už se jednalo o lov lukem, oštěpem, případně pomocí důmyslných pastí, vždy bylo výhodnější zaplatit zkušenému profesionálovi s odpovídajícím vybavením, než se pokoušet o výpravu do nebezpečných lesů na vlastní pěst.