POHO

Včera jsme se s touto maminkou shodly, že jestli bude nějaká soutěž hodinových manželů, tak jsme jasné vítězky 😆

Tuto včerejší akci jsme si udělaly lehce zábavnou, jelikož obě koukáme na Survivor, tak jsme si daly závod s krabicemi z auta ke schodům. Nahoru po schodech nám s tím měl pomoct so**ed, ale měl zrovna práci, a my jsme ženy – když něco chceme, tak hned 🙈😆

Takže jsme si přišly na systém, jak ty těžké krabice prostě vytáhneme samy 🙈

Večer dorazil tatínek domů, kouknul na nás se slovy: „Teda holky, vy jedete.“ 😆

No a za chvilku bylo hotovo a já jela zase domů.

Už je to, myslím, 5 let zpátky, co jsem přišla do této rodinky. Nebyla jsem první M. chůva, ale stala jsem se tak nějak jeho poslední – jinou už nechce .. ne nadarmo se říká "To nejlepší nakonec" 🙈😆

Náš příběh začal večerním hlídáním, kdy M. ještě úplně nedával usínání bez rodičů. Takže ano, slzičky v posteli byly… ale nic, co bychom nezvládli. Jako milovnice pohádky Na vlásku jsem mu tehdy řekla, že jestli neutáhne kohoutek slziček a nebude spát, dojdu pro pánvičku a bude spát natotata jako Flynn Rychlík. 😄 Díky tomuto vtípku jsme slzičky před spaním odbourali. A když jsem se ho jednou ptala, čím jsem si titul „nejlepší chůva“ vlastně vysloužila, řekl mi, že hlavně tím, že když je mu smutno, vždycky tam hodím nějaký vtípek a on to pak lépe zvládá.

Heslo PÁNVIČKA používám dodnes, když nechce spát – a pořád to funguje… dokonce i na jiné děti. 🙈😆 a nejvtipnější je, že když tento vtípek předhodim ještě před rodiči (i jiných dětí) setkávám se s odpověďmi typu "No jasný, pánvičky víš kde máme 😆" nebo mi ukážou kde jsou 🙈😆

Upřímně… myslím, že větší odměnu za tuhle práci asi ani dostat nejde. ❤️

PS: Ráda bych podotkla, že během hlídání žádné dítě nebylo plácnuto pánvičkou a žádné známky traumata jsme také nezaznamenali.