Z_matky

Byla jsem doteď ohledně Stěpínkových nemocí docela v pohodě. Ani zápal plic mě nerozházel. Prostě jsem věděla, že to bude dobrý, že to zmákneme. Nechci aby to vypadalo jako lhostejnost, ale jsme v těhlech situacích obecně takovej pohodář. Ale včera už jsem se přistihla, že mám fakt strach, protože jak s ním to blbý nachlazení cvičí…a hlavně v noci. Že už je to dlouhý, nelepší se to, naopak se pořád přidává něco novýho. Zároveň jsem cítila beznaděj a lítost, že už je mu tak dlouho zle. Že každou noc skoro celou probrečí, že on má strach, že pořád musí jist nějaký blbý sirupy, že mu už několikrát brali krev.

Do školky půjde v lednu. Od začátku listopadu tam byl týden. Proležel narozeniny, proležel čas před Vánocema, kdy jsem chtěla chodit na trhy a na světýlka, pít kakao a jíst kraviny, podívat se na betlém na Ježíška, zkusit bruslení. Užit si ten magickej čas.

Vím, že je to vlastně jenom blbý nachlazení, že je to prd, a je hlavně otravný být doma, jenže tohle mě fakt mrzí moc.

Proto tady na Instagramu teď spíš nejsem než jsem, ale jsem z toho všeho strašně smutná a nechce se mi sdílet 🥲

Ale zároveň jsem hooodně natěšená na to, až zase budeme dobrý a budeme si moct užívat 🙂

A podcasty nahráváme dál, pravidelně a mě osobně teď vážně pomáhají. Děkujeme, že jste s námi a doufám, a přeju vám to moc, že si ten předvánoční čas užíváte naplno, trochu i za nás 🙏🎄

Nová epizoda na vás bude čekat zítra ve všech podcastových aplikacích 🩵🩷

Epizoda #131
Tenhle díl jste si na HeroHero odhlasovali a my vám za to moc děkujeme! Skvěle jsme se při natáčení pobavily 😀
Určitě si ho poslechněte a taky si udělejte hezčí den, protože to fakt stojí za to 🤩
Moc děkujeme, že nás na HeroHero podporujete! 🩷🩵
Kdo by se rád připojil, odkaz najdete v biu 🙂

Chtěla jsem vám sem dneska dát nějakej super vtipnej příspěvek s tématem Móda dětí, ale navštívila mě realita 😀
Dneska byl ten den, kdy jsem absolutně nestíhala, například čůrat jsem byla od rána poprvé v šest večer 🫠
V práci to byl masakr. Jakože fakt mega. Takovej blázinec jsem zažila naposledy někdy v televizi, když jsme na každej den ve dvou vyráběly hodinovej pořad. To jsem si ale mohla v hysterčit hezky v klidu v práci a krásně nalíčená z maskérny. Neměla jsem k tomu totiž za zadkem nemocný dítě. Nebo nemocný, spíš už vyléčený, ale ještě ne úplně. A totálně nevybitý 🙈
Takže jsem hysterčila doma, nevysprchovaná, neučesaná a v nechutných hadrech, všude kolem mě bo**el, kterej postupně narůstal. Neměla jsem čas udělat jídlo, Štěpa furt jedl jenom nějaký sladkosti, který tady nacházel. K obědu jsem nám nakonec vykouzlila mraženou pizzu 🍕
Několikrát jsem brečela, jednou jsem se v ložnici sesunula na zem a brečela jsem, že to nezvládnu, že nevím co dál. To se mi ještě nestalo. No fuj! Dneska toho bylo fakt moc (kdybych si nějakou práci chytře neudělala v neděli, tak už ležím v hrobečku).
Takže 😀 Přidávám vám sem aspoň fotku ze dne, kdy jsme byli naposledy venku a zdravý. Bylo to 8. listopadu 🙃