Pragoecon Consulting

DAŇOVÝ KALENDÁŘ PRO KVĚTEN 2026

04.05.2026 - daň z neočekávaných zisků: podání přiznání k dani z neočekávaných zisků a úhrada daně za rok 2025, pokud daňové přiznání nebylo podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu a podání daňového přiznání bude učiněno elektronicky
04.05.2026 - daň z příjmů: podání přiznání k dani z příjmů a úhrada daně za rok 2025, pokud daňové přiznání nebylo podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu a podání daňového přiznání bude učiněno elektronicky
11.05.2026 - spotřební daň: splatnost daně za březen 2026 (mimo spotřební daň z lihu)
20.05.2026 - daň z příjmů: měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za duben 202
20.05.2026 - daň z příjmů: splatnost paušální zálohy
25.05.2026 - daň z přidané hodnoty: souhrnné hlášení za duben 2026
25.05.2026 - daň z přidané hodnoty: kontrolní hlášení za duben 2026
25.05.2026 - daň z přidané hodnoty: daňové přiznání a splatnost daně za duben 2026
25.05.2026 - energetické daně: daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2026
25.05.2026 - spotřební daň: splatnost daně za březen 2026 (pouze spotřební daň z lihu)
25.05.2026 - spotřební daň: daňové přiznání za duben 2026
31.05.2026 - daň z přidané hodnoty: daňové přiznání a splatnost daně k OSS - dovozní režim

-----------------------------------------------------------------
Zajímají vás pravidelné aktualizace a odborné rady z oblasti účetnictví a daní? 📊💼 Sledujte nás!
Nebo sledujte hashtagy

DAŇOVÝ KALENDÁŘ NA DUBEN

01.04.2026 : daň z neočekávaných zisků - podání přiznání k dani z neočekávaných zisků a úhrada daně za rok 2025 (daňové přiznání podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu)
01.04.2026 : daň z příjmů - podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2025
01.04.2026 : daň z příjmů - podání přiznání k dani z příjmů a úhrada daně za rok 2025 (daňové přiznání podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu)
09.04.2026 : spotřební daň - splatnost daně za únor 2026 (mimo spotřební daň z lihu)
20.04.2026 : daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za březen 2026
20.04.2026 : daň z příjmů - splatnost paušální zálohy
24.04.2026 : spotřební daň - splatnost daně za únor 2026 (pouze spotřební daň z lihu)
27.04.2026 : daň z hazardních her - daňové přiznání a splatnost daně za 1. čtvrtletí 2026
27.04.2026 : daň z přidané hodnoty - souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2026
27.04.2026 : daň z přidané hodnoty - kontrolní hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2026
27.04.2026 : daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a splatnost daně za 1. čtvrtletí a za březen 2026
27.04.2026 : energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2026
27.04.2026 : spotřební daň - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 56 zákona o spotřebních daních (výroba tepla) za 1. čtvrtletí roku 2026
27.04.2026 : spotřební daň - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 56a zákona o spotřebních daních (ostatní benziny) za 1. čtvrtletí roku 2026
27.04.2026 : spotřební daň - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 57 zákona o spotřebních daních (hospodaření v lese nebo rybníkářství) za 1. čtvrtletí roku 2026
27.04.2026 : spotřební daň - daňové přiznání za březen 2026
30.04.2026 : 30.04.2026 - daňové přiznání a splatnost daně k OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
30.04.2026 : daň z přidané hodnoty - podání Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 1. čtvrtletí 2026
30.04.2026 : daň z přidané hodnoty - podání Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací ) za 1. čtvrtletí 2026
30.04.2026 : daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2026

----------------------------------------------------------------------
Zajímají vás pravidelné aktualizace a odborné rady z oblasti účetnictví a daní? 📊💼 Sledujte nás!
Nebo sledujte hashtagy

JMHZ – aneb pod automatickou lupou státu

Změny vyplývající z JMHZ nepřinášejí jen nové povinnosti, o kterých se všude píše. Vykazování výrazně většího množství informací a složek příjmů, které byly jednotlivým institucím dosud skryty, jsou především nástrojem pro výrazné POSÍLENÍ MECHANISMU KONTROL. Zaměstnavatelé se tak dostávají do prostředí, kde už nestačí „formálně správné smlouvy“ – rozhodující je skutečný výkon práce a hlavně DATOVÁ STOPA, která umožňuje automatizované kontrolní mechanismy.
Klíčovou roli rovněž hraje propojení až 25 státních institucí - od Finanční správy, přes ČSSZ, inspektorát práce, statistický úřad, až po soudní exekutory, což znamená, že nesrovnalosti se odhalují automatizovaně – bez nutnosti fyzické kontroly. Spoléhat tedy na fakt, že ke kontrolám dochází jen velmi zřídka, se stává minulostí. Jakmile automat vyhodnotí vaše údaje jako rizikové – prostě přijdou a už najisto – VĚDÍ, CO HLEDAJÍ, jen si to přišli potvrdit …
Stát bude sledovat především vzorce chování:
dlouhodobé využívání DPP u stejné osoby – např. dlouhodobá „brigáda“ místo pracovního poměru
opakované smlouvy „na limit“ (např. 10 000 Kč) – nebo naopak, vše je zázrakem do limitu?
souběh DPP a pracovního poměru na podobnou činnost
vysoký počet dohodářů na klíčových pozicích
nízká mzda, vysoká dohoda, případně hodinová sazba dohodáře v poměru na limit odpracované doby
minimální odvody vs. reálný provoz firmy – minimum zaměstnanců versus vysoký obrat
obvyklý algoritmus u společností se stejným předmětem podnikání
Tyto situace budou systémově vyhodnocovány a označovány jako rizikové. A to jsme v režimu, který nezohledňuje různé typy náhrad – i ty budou dost možná do evidence přidány pro možnost kontroly, zda mzda není nahrazována příjmem, který nepodléhá dani a odvodům.
Jedním z hlavních cílů je odhalení tzv. účelových dohod. DPP na papíře, zaměstnanec ve skutečnosti …
Úřady budou zkoumat:
zda práce není fakticky závislá (nadřízenost, pokyny, pracovní doba)
zda není dohoda náhradou pracovního poměru
reálný rozsah práce vs. vykazované hodiny
pracovní poměr + DPP u stejného zaměstnavatele
více dohod na stejnou činnost
rozdělení jedné práce do více smluv
Co to znamená v praxi:
Pokud pracovník: chodí pravidelně do práce, má pevnou pracovní dobu, je řízen nadřízeným, pak velmi pravděpodobně jde o skrytý pracovní poměr, a jako takový může být kvalifikován ze strany státu se všemi daňovými dopady vč. odvodů pojištění.
Fyzické kontroly z inspektorátu budou cílenější: přítomnost pracovníků na pracovišti, typ smlouvy vs. reálná činnost, evidence pracovní doby, rozvržení směn … Ano – dosud mohl mít „dohodář“ i připravenou dohodu v kapse, kterou předložil úředníkovi s tím, že nastoupil včera …. a do oficiálních výkazů se nikdy nedostal. Vzhledem k tomu, že přihláška zaměstnance na úřady musí proběhnout před jeho fyzickým nástupem do práce, je mechanismus jasný – v systému není – sankce jsou dány.
Mzdová agenda jako důkazní materiál
Mzdové listy a evidence se stávají klíčovým důkazem, i když v mzdovém listu byly osvobozené příjmy zahrnuty již v minulosti, v praxi se tam příliš nedostávaly. V rámci JMHZ je toto povinností a jakýkoliv nesoulad = problém.
Zapojení exekutorů a nový rozměr kontroly
Velmi podceňovaná oblast - soudní exekutoři dnes aktivně pracují s informacemi o příjmech, ale exekutor dostává zcela novou pravomoc - jsou typy příjmů, ke kterým se exekutor dosud nedostal: umělé snižování srážek, rozptýlení příjmů souběžnými dohodami, to vše bude součástí centrální evidence, a tedy následně může být vyhodnoceno jako obcházení exekuce.
Za vše může zaměstnavatel
Ano, veškerá detailní agenda a vykazování jde na vrub zaměstnavatele.
Při zjištění porušení hrozí nejen sankce za špatné vykazování (kdy třeba neinformujete, že zaměstnanec má novou funkci, přestěhovali jste pracoviště apod…), ale především:
pokuty od inspektorátu práce (až miliony Kč)
doměření odvodů (daní, ČSSZ, zdravotní pojišťovny)
penále a úroky
problémy při exekucích
Na co se zaměřit?
✔ provést audit všech DPP/DPČ
✔ zkontrolovat souběhy pracovních vztahů
✔ nastavit reálnou evidenci pracovní doby
✔ sladit smlouvy s realitou
✔ prověřit zaměstnance v exekuci
✔ správně nastavit mzdovou agendu – tedy rozšířit evidenci o všechny položky, které jsou součástí výkazů
Největším rizikem už není chyba ve smlouvě, ale nesoulad mezi tím, co je napsáno, a tím, co se skutečně děje. A nebo prostě to, že vám zaměstnanec nedal informaci o změně ve vykazovaných údajích.

--------------------------------------------------------------------------------
Zajímají vás pravidelné aktualizace a odborné rady z oblasti účetnictví a daní? 📊💼 Sledujte nás!
Nebo sledujte hashtagy

Jednotné měsíční hlášení: úleva, ale i past pro společnosti BEZ ZAMĚSTNANCŮ

Digitalizace veřejné správy přináší vyšší efektivitu – ale také vyšší míru automatizovaných sankcí. V souvislosti se zaváděním jednotného měsíčního hlášení (JMHZ) se začíná ukazovat významné riziko pro společnosti, které sice nemají zaměstnance, ale jsou stále registrovány k dani ze závislé činnosti.
Z komunikace OSSZ jednoznačně vyplývá, že rozhodující je formální registrace, nikoli faktický stav zaměstnanců.
Registrace = povinnost
Pokud je společnost registrována u finančního úřadu jako plátce daně ze závislé činnosti, je systémem veřejné správy vedena jako zaměstnavatel. Tento status může automaticky vyvolávat povinnost podávat pravidelná hlášení – bez ohledu na to, zda:
- má zaměstnance,
- vyplácí mzdy,
- odvádí pojistné,
nebo má nulovou mzdovou agendu.
Argument „nemáme zaměstnance“ nemusí být z pohledu digitálních kontrolních mechanismů relevantní.
Systém vyhodnocuje data podle registrů, nikoli podle skutečné ekonomické aktivity.
V praxi již dochází k situacím, kdy jsou subjekty bez zaměstnanců vyzývány k plnění povinností pouze z důvodu existence registrace.
Statutární orgán nese odpovědnost za správnost registračních údajů společnosti. „Nečinnost“ v oblasti zaměstnávání nezbavuje společnost povinností vyplývajících z formální evidence.
Doporučení
Společnostem, které:
- dlouhodobě nemají zaměstnance,
- nevyplácejí žádné příjmy ze závislé činnosti,
-a neplánují zaměstnance v dohledné době přijímat,
doporučujeme bezodkladně prověřit registrační stav k dani ze závislé činnosti a zvážit podání žádosti o zrušení registrace – jinak bude nutné jednotné měsíční hlášení, byť nulové, pod hrozbou sankcí podávat.
Zrušení registrace je administrativně výrazně jednodušší než následné řešení sankcí vzniklých pouze z důvodu formální evidence.
Ověření registrace
Fakt, zda je společnost registrována k dani ze závislé činnosti a dani srážkové je snadno ověřitelná buď z oznámení o registraci, které jste obdrželi při začátku podnikání/registraci k daním, nebo na stránce mojedane.cz, kde je možnost, že daně sice nevidíte v osobních účtech, a přesto registrace existuje. Cesta, která vede k registrovaným daním je uschována pod uživatelským účtem/ nastavení a informace o subjektu/registrace k daním, kde uvidíte všechny registrované daně, i ty neaktivní.
Jak postupovat, aby nevznikla chyba v systému?
I když registrace nezanikne zpětně, postupujte takto:
Podání na FÚ: Podejte odhlášku hned. I když zanikne až dnem rozhodnutí, důležité je, aby k 1. dubnu už byla "mrtvá".
Reakce na ČSSZ (Součinnost): Do odpovědi pro ČSSZ napište:
„Informujeme Vás, že ke dni 1. 4. 2026 naše společnost nebude zaměstnavatelem ve smyslu zákona č. 323/2025 Sb., neboť aktuálně nezaměstnává žádné osoby. Současně sdělujeme, že dne [Doplnit datum] bylo u příslušného správce daně podáno oznámení o zrušení registrace k dani ze závislé činnosti.“

Rozdělení daní v oznámení pokud nám zůstává registrace ke srážkové dani z jiného důvodu, než z titulu srážek zaměstnancům
Ve formuláři „Oznámení o změně registračních údajů“ (nebo žádost o zrušení) musíte postupovat chirurgicky:
Zrušte registraci k dani ze závislé činnosti (zálohová daň): To je samostatné políčko. Zde není problém, zrušením této daně dáváte jasně najevo, že nemáte zaměstnance na HPP/DPP.
Ponechte registraci ke srážkové dani: Toto políčko pro zrušení nezaškrtávejte.
Jak ale vyřešit to, že vás ČSSZ vidí jako zaměstnavatele?
Tady se dostáváme k jádru problému. ČSSZ vás vidí jako zaměstnavatele, protože Finanční správa jim posílá informaci: „Tato firma je plátcem srážkové daně.“ A systém automaticky předpokládá, že jde o srážkovou daň u zaměstnanců.
Řešením není zrušení daně, ale specifikace v "ostatních údajích":
Do textového pole ve formuláři pro Finanční úřad (sekce pro ostatní sdělení nebo poznámky) napište tuto klíčovou větu:
„Společnost si ponechává registraci k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně výhradně z titulu kapitálových příjmů a jiných plateb plynoucích ze smluvních vztahů (mimo pracovněprávní). Jedná se zejména o srážkovou daň z (vyberte si jaký titul je pro danou firmu relevantní):
podílů na zisku (dividend) dle § 36 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů (ZDP),
úroků z úvěrů a zápůjček a jiných výnosů z držby podílů dle § 36 odst. 2 písm. i) a j) ZDP,
licenčních poplatků či jiných příjmů z užití práv dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP (pokud jsou vypláceny).
Komunikace s ČSSZ je v tomto případě důležitější
Protože Finanční úřad vám pravděpodobně srážkovou daň „nerozpůlí“, bude to na vás v komunikaci s ČSSZ.
V odpovědi na výzvu, kterou jste dostali, musíte být velmi explicitní:
Uveďte, že vaše registrace ke srážkové dani na FÚ slouží pouze pro účely výplaty dividend.
Zákon o jednotném měsíčním hlášení (č. 323/2025 Sb.) definuje povinnost podávat hlášení pro zaměstnavatele.
Pokud nikoho nezaměstnáváte, status zaměstnavatele nemáte, i kdybyste byli u FÚ registrovaní k deseti jiným daním.
Už jen čas a doladění metodiky ze strany úřadů ukáže, jak bezproblémový, a efektivní JMHZ bude ….